Norové mají rádi společnost, ale zároveň mají rádi svůj klid, proto jsou tak oblíbené chaty. Někteří pracují, aby si mohli pořídit nebo udržovat chatu, nejlépe daleko od všeho a od všech, kam se schovají na 5 týdnů, když mají dovolenou.
Michaela, Norsko, 9 let v cizině
1. Co Vás přivedlo do Norska?
Můj nynější manžel. Prvně jsme se potkali v Turecku, kde jsem byla na dovolené s kamarádkami. Před návratem jsme si přátelsky vyměnili telefonní čísla, abych si mohla procvičovat angličtinu. Po měsíci za mnou přiletěl do ČR a pozval mě do Norska. Nejdřív jsem letěla na 3 týdny a pak jsem se vrátila na týden do ČR jen pro zbytek věcí. Všechno bylo samozřejmě složitější, ale takto ve zkratce.
2. Pracujete ve stejném oboru jako v ČR?
V Česku jsem dělala administrativu v jedné strojírenské firmě. V Norsku jsem začínala jako servírka, to byla nejlepší jazyková škola. Měla jsem brigády ve školce, kantýně, a než jsem šla na mateřskou, dělala administrativní koordinátorku v jedné stavební firmě.
3. Čím je pro Vás Norsko? Co se Vám na ní nejvíce líbí, nebo naopak nelíbí? Zažila jste někdy kulturní šok?
Norsko je pro mě jeden velký splněný sen. Prvních 7 let jsme žili na severu v Tromsø, kde je příroda spíše divoká, chudší na lesy, ale bohatší na hory, bílé písčité pláže a polární záře. Polární noc a polární dny jsou opravdu nevšední zážitek.
Líbí se mi poklidné životní tempo, které se projevuje jak na pracovištích, tak při běžné procházce městem i v dopravě na silnicích. Líbí se mi dobrosrdečnost místních lidí, i když se může na první pohled zdát, že jsou nepřístupní. Jako partnerka/manželka Nora to bližší seznamování mám určitě jednodušší.
Norové udržují přátelské vztahy především na pracovišti nebo přes koníčky, i tak vás na návštěvu jen tak nepozvou, ale ne proto, že by nechtěli, spíš proto, že to není zvykem. Norové mají rádi společnost, ale zároveň mají rádi svůj klid, proto jsou tak oblíbené chaty. Někteří pracují, aby si mohli pořídit nebo udržovat chatu, nejlépe daleko od všeho a od všech, kam se schovají na 5 týdnů, když mají dovolenou. Také jednu máme, bez elektřiny a vody, s kadibudkou, kde za celý rok nenajdete pavouka, nádhera.
Jestli se mi něco nelíbí? Většina Norů si myslí, že mají nejlepší sociální systém, nejlepší zdravotnictví, nejlepší asi všechno, ale ze své zkušenosti vím, že většina cizinců raději jede pro ošetření do své země, protože místní zdravotnictví má špatnou pověst. Ale do určité míry mě fascinuje jejich vděčnost a láska ke své zemi.
Nemůžu říct, že bych něco brala jako kulturní šok, protože seveřani jsou mojí povaze dost podobní, jen mě napadají situace spojené s alkoholem, které ale platí v celé zemi. V běžných obchodech se dá koupit pivo do (4,5 %), ale jen do 20 hodin v týdnu a 18 hodin v sobotu.
V neděli jsou všechny obchody zavřené s pár výjimkami. Na alkohol je tu speciální obchod Vinmonopolet, kde pořídíte vše ostatní. Pro mladé je běžné, že když se chtějí jít pobavit do města, tak se nejdřív sejdou u někoho doma, kde se „levněji“ posilní, do města dorazí kolem 24. hodiny a baví se tam do 3 hod, než všude zavřou. Poté se opět pokračuje u někoho doma. Např. pivo v obchodě stojí kolem 30 NOK, v hospodě 80-100 NOK. Takže když už se pije, tak pořádně, ať to za to stojí.
(1 NOK=2,5CZK)
4. Jací jsou Norové? V čem se liší od Čechů? Našla jste si přátele, nebo se spíše stýkáte s jinými cizinci?
Já to mám tak, že se potkávám s lidmi, kteří jsou na podobné vlně. V Norsku se většinou setkávám s usměvavými, pozitivními, příjemnými lidmi, ale zrovna tak to mám v Čechách. Přátele mám tady spíše s kořeny z jiné země a určitě je to proto, že ty naše životní cesty nás spojují na jiné úrovni.
Řekla bych, že jsem vyrůstala v dost xenofobní společnosti, tady ji tak nevnímám.
5. Vaříte norskou kuchyni? Co říká manželova rodina na české jídlo?
Já miluju norskou kuchyni a vaříme hlavně tu. Někdo by řekl, že je nudná a bez chuti, ale mně přijde přirozenější a kvalitnější. Hodně se tu jí jehněčí a ryby. Největší vysvobození pro mě byly Vánoce, protože tady se peče půl dne v troubě bůček, a když se povede kůrčička, mňam. Manželovi některá jídla opravdu chutnají, zvlášť ta, které mu připravovala moje babička. Já jsem se stěhovala, když mi bylo 26 let a v kuchyni jsem až tak zběhlá nebyla, takže jsem se učila vařit hodně až tady.
6. Kterou zemi považujete za svůj domov? Jste v kontaktu s jinými Čechy? Navštěvujete českou komunitu?
Kdysi jsem měla výčitky, že jsem neuměla na tuto otázku s jistotu odpovědět. Dnes už v tom mám jasno. Domov je tam, kde jsem já, můj malej a manžel. Už mám toto slovo spojené s něčím jiným, než jednou adresou a její historií.
První rok jsem se nechtěla s nikým seznamovat, věděla jsem, že se musím soustředit na výuku místního jazyka, ale později jsem tu a tam narazila na nějakou Češku nebo Slovenku, takže kontakty mám a občas se vídáme, teď hlavně kvůli dětem.
7. Když se vracíte z dovolené v ČR, co si vezete v kufru? Co naopak kupujete pro rodinu a přátele v ČR?
Lítáme relativně často, takže nic moc nevozím ani neodvážím. Dřív jsem vozila hnědý sýr, makrely v rajčatové omáčce, lososa, a praktické suvenýry, jako třeba silikonové formičky na led ve tvaru soba apod.
8. Měla jste někdy chuť se sbalit a vrátit se domů?
Když se mi narodil syn, cítila jsem, že potřebuji mít blízko rodinu a svoji nejlepší kamarádku, která o půl roku dříve porodila holčičku. A tak jsme se všichni sbalili a odjeli do Čech. Mělo to být na pár měsíců, to jsme ale netušili, že vypukne pandemie, takže o tu jsme si to prodloužili. Už jsme zase zpátky, tentokrát na jihu.
9. V čem Vás život v Norsku změnil?
Už jen to, jak jsem se sem dostala a co všechno tomu v mém životě předcházelo, aby to bylo možné. To mi změnilo pohled na svět a způsob myšlení. Pokud jde o Norsko, naučila jsem se cizí jazyky (i pořádně angličtinu), ačkoliv ve škole mi nikdy moc nešly. Celkově jsem zvolnila tempo ve všem, co dělám. Také mi to změnilo pohled na naši zemi, začala jsem si víc všímat a vážit některých věcí, které jsem dříve neviděla.
10. Co máte konkrétně na mysli?
V Norsku je většina staveb dřevěná. Po nějaké době strávené v tomto prostředí jsem si opravdu začala všímat například krásné architektury v Praze i v mém rodném městě - Plzni. Všechny ty hrady, zámky... To jsem dříve brala jako samozřejmost. Líbí se mi také všechny ty akce pro děti, které se v ČR pořádají. Jsou různé a je jich spousta. V Norsku také není takový výběr letních a příměstských táborů.
Další téma by bylo zdravotnictví, které se mě začalo týkat především, až když našeho syna začaly trápit noční kašle. U norského doktora jsem se dozvěděla, že pokud mi to vadí, mám si dát špunty do uší. Věřím, že v ČR bych dostala alespoň nějaký sirup (i když by možná ani nezabral). Mají jiný přístup. Naopak jsou rádi, když přijdete s vlastním nápadem na diagnózu, alespoň se můžou něčeho chytit a podle toho vyšetřit. Zubaři jsou tu velice drahá služba a kvalita tomu neodpovídá, proto když potřebujeme ošetření, raději si zaletíme k našemu zubaři do ČR.
A v neposlední řadě možnost bez problémů nakupovat i v neděli. V Norsku jsou všechny krámy (kromě pár obchůdků s potravinami) zavřené. V ČR je to pro mnoho lidí jediná možnost, kdy si můžou jít v klidu pořídit, co potřebují. Ale vše má samozřejmě své pro a proti.
11. Máte někdy pocit, že mluvíte hůř česky, hledáte slova nebo děláte více hrubek?
Určitě. Už i přemýšlím v norštině, takže se mi někdy hůř hledají slovíčka, ale hrubky snad zatím ještě nedělám, i když je pravda, že někdy zaváhám. Pak se mi ale zase někdy stane, že v té rychlosti konverzace použiju slova, která jsem nikdy nepoužívala, a vyzní to až moc intelektuálně, takže se tomu pak i zasmějeme.
12. Poradíte nám nějakou vychytávku, která by se nám mohla hodin na dovolené v Norsku?
Naučte se pozdravit. Hei (:hej) a vezměte s sebou úsměv, Nory tím potěšíte, vy budete mít dobrý pocit a každou překážku na cestách lépe a rychleji vyřešíte. Teď se ale směju, protože to asi platí kdekoliv na světě.
13. Co vědí Norové o České republice?
Znají hlavně Prahu, z té architektury jsou unešení. Potkala jsem i Nora, který byl daleko ze severu, ale měl skvělou češtinu. Pracoval léta v Čechách a manželku měl ze Slovenska.
Řekla bych, že máme v Norsku dobrou pověst i jako lidé.
14. Ovládáte místní jazyk? Pokud ano, zažila jsem nějaké vtipné jazykové nedorozumění?
Místní jazyk ovládám, ale na vtipné nedorozumění si nevzpomínám. I když přece jedno za všechny. Když tu za mnou byl taťka (němčinář) na dovolené, byli jsme nakoupit a při loučení u pokladny říká: tschüs, což vyznělo jako norské kyss (čis - polibek). Tak to paní koukala a já málem upustila tašky. Když jsem to tátovi vysvětlila, také ho to také pobavilo, ale od té doby zdravil jen anglicky.
Blog Americké zmatky české matky můžete sledovat na Facebooku nebo Instagramu.
Pokud i Vy žijete v zajímavé zemi a chcete se podělit o své zážitky a dojmy, kontaktujte mě.