V kalhotách od těsta a poblitým tričku,
bleskově vyskládám desátou myčku.
Miminko soustavně, nevím proč, brečí
Filipe pusu má zas plnou řečí.
Mileny dochází, blíží se krize,
Sebi si potajmu kdovíco hryže.
Kafe žádá si muž další hrnek,
v dóze se skrčí posledních pár zrnek.
Náš nákup přivezli k cizímu domu.
Není to poprvé – co dodat k tomu.
Pokojík změnil se v bitevní pole,
co bylo nahoře, je nyní dole.
Síly mi dochází, bolí mě záda,
stejně ty rošťáky děsně mám ráda.
コメント