říjen 2017
Je neuvěřitelné, k jak nebývalým sportovním výkonům vás může vymrkat mateřství. Celý život jsem měla ručičky jako hůlčičky, po svalech ani památka. Po prvním roce v roli matky se můžu směle pochlubit vypracovanými bicepsy. Všechno to zvedání a nošení stále těžšího břemena hraje jistě svou roli. Já však za své svaly vděčím přebalování. Tahle činnost, které se každý raději vyhne, protože je prostě a jednoduše nechutná, pro mě představuje vyčerpávající zápas. Zápas, ve kterém většinou končím jako vítěz. Často ovšem jen proto, že můj soupeř prostě zdrhne.
Celé to začne položením Filíska na záda, což je jeho nejvíc nenáviděná poloha, jež znamená buď spaní (což taky nemá rád) nebo přebalování (což nesnáší). Tři, dva, jedna, ring volný! V rychlosti mu do ruky dám nějakou hračku, případně i nehračku. Nehračky fungujou daleko líp – vlhčené ubrousky, krém, čistá plínka. Nový předmět ho na chvíli zpomalí. Já mu mezitím rychle sundávám kalhoty a rozepínám bodíčko. Schytám pár kopanců, ale to čekám. Ještě rychleji rozepnu počůranou plínu a odhazuju ji na zem. V tomto momentě se Filis rozpomíná, v mžiku se otáčí a pochoduje pryč z vyvýšeného přebalovacího pultu.
Většinou se chytá vedle stojící lampy, po které by se rád svezl na zem jako hasiči v reklamě. Dřív jsem se s ním přetahovala, ale dnes využívám této polohy ve svůj prospěch. Zatímco se drží lampy nebo ze zdi sundává vlastní portrét, mu bleskurychle zapínám novou plínku, bodíčko a natahuju kalhoty. Když je v dobrém rozmaru, vyhrnuje mi tričko a snaží se mi „prdět“ pusou na břicho. Přijde mu to k popukání.
Pokud není plínka jen počůraná, nastává skutečný wrestling. Jednou rukou držím Filisovy nohy ve vzduchu, druhou utírám pokaděný zadek
a loktem přidržuju jeho zápasící tělíčko na místě. Nevzdává to, bojuje do poslední chvíle. Když se zadaří, vyčvachtá si aspoň jednu ručičku v zapáchajícím obsahu pleny. Pak už mi nezbývá nic jiného než svázat soupeře do kozelce, protože neposedná ručka hledá, kam by hovínka utřela – do bodíčka, do maminky, na podložku nebo snad rozmatlat po stěně?
Po utření všech postižených částí pustím toho ninju na svobodu. Čistou plínku už umím zapnout i za pochodu. Mám přece jen roční praxi. Tu ovšem má i Fili, takže zatímco jdu vyhodit mokrou plínku do koše, sedne si tiše do kouta a vyrobí aromatický bobek do své zbrusu nové suché plínky. Přece není blázen, aby kakal do mokré, že?